– Zeptali jsme se Markéty Veljačikové, maminky tří dětí z naší waldorfské školy, jak slaví vánoční svátky a zda se inspirují waldorfskou pedagogikou –
Štědrý večer a dva svátky vánoční slavíme poměrně klasicky. Je to zkrátka požitek pro všechny smysly: vánoční výzdoba, štědrovečerní hostina, cukroví, vánočka, koledy, lití olova, ořechové lodičky, purpura, ozdobený stromek, dárečky, setkávání se širší rodinou.
Co je možná dost výjimečné, je, že o Štědrém večeru večeříme jen při svíčkách a ani na stromečku nemáme elektrické svíčky, ale pouze ty opravdové. Především jejich jemné zářící světlo u nás vytváří vánoční atmosféru, kterou si moc užíváme. Díky němu jsme schopni se naladit na jemnost vánočních chvil.
Tím pro nás ale Vánoce nekončí. Vlastně slavíme Vánoce 12 svatých nocí: od Štědrého večera po svátek Tří králů. Tento výjimečný čas v běhu roku vytváří ojedinělý prostor pro duchovní meditativní práci. A proto se snažíme svíčky vánočního stromku rozsvítit ještě každý další večer, společně usedáme a meditativně rozjímáme.
Abychom pomohli i dětem zůstat ve vánočním naladění celý ten čas, tak dokud byly ještě malé, našly každý večer pod stromečkem ještě malý dáreček. Vánoční magické očekávání se tak prodloužilo až do Tří králů.
Během večerů 12 svatých nocí procházíme společně zážitky a poznatky z právě proběhlého roku. Také si vytváříme představu roku budoucího. Vnímáme a pozorujeme události a nálady těchto vánočních dnů. Každý jednotlivý den vánoční doby s sebou může nést poselství.
O Vánocích se každý rok rodí Ježíšek jako nové světlo. Když si vytvoříme ve svém nitru prostor pro toto vánoční světlo, může se v nás narodit nový impulz pro další běh roku. Dnes už víme, že z toho světla můžeme čerpat celý další rok. A za toto poznání vděčíme setkání s antroposofií skrze waldorfskou pedagogiku a považujeme to za velký dar.
