Waldorfské školy využívají výhradně slovní hodnocení. Pouze v případech, kdy stát kvůli přijímání na střední školy trvá na hodnocení v běžné pětibodové stupnici, ke slovnímu hodnocení připojují i známky. Převod slovního hodnocení na známky je však v případě potřeby možný kdykoliv. Slovní hodnocení má ve waldorfské pedagogice významnou úlohu. Pomáhá směřovat dítě v rozvoji a utváření jeho osobnosti. Hodnocení je proto velmi komplexní. Dotýká se znalostí, kompetencí i řemeslno-uměleckých dovedností. Hodnocení je rovněž důležitou zpětnou vazbou pro rodiče i žáka. Reflektuje pokrok žáka v daném roce či pololetí. Popisuje, v čem se zlepšil, kde učitel pozoroval snahu a povzbuzuje. Také upozorňuje na příležitosti ke zlepšení nebo na negativní jevy v chování a přístupu žáka a navrhuje možná řešení.
Základem hodnocení je pozorování dítěte
Každé hodnocení je zcela individuální. Bez nadsázky vzniká po celou dobu docházky dítěte do školy. Učitel vysvědčení netvoří jako souhrn známek za písemky a zkoušení, ale je výsledkem procesu pozorování a poznávání žáka nejen v práci na výukové látce, ale i v sociálních kontaktech a dalších interakcích v rámci vyučování, při práci a v dalších situacích. Pozoruje rozvoj dítěte také v oblasti myšlení, emocí a vůle. Jak je například schopné dokončit svou práci a překonávat překážky (vůle). Jak emocionálně prožívá různé situace. Jak se vyvíjí žákovo myšlení a představy v čase.
Dalším podkladem pro hodnocení jsou práce žáka, například jeho sešity z epoch i dalších předmětů, dále výtvarné práce, domácí úkoly, referáty, výrobky z pracovního vyučování.
Předávání vysvědčení
Obdobně jako na jiných školách je předávání vysvědčení slavnostní akt. Předávání probíhá ve třídě v důstojné atmosféře. Každé předání přitom třídní učitel doprovází osobním přáním žákovi. Součástí vysvědčení může být i báseň, kterou třídní učitel sám složil nebo vybral tak, aby odrážela obraz dítěte, který si o něm pedagog za dobu společné práce ve škole vytvořil.
Podoba vysvědčení
Vlastní vysvědčení má formu určitého dopisu. Vysvědčení pro prvňáčky a druháčky je určeno rodičům, kteří je vhodnou formou tlumočí dětem. V tomto věku je to stále ještě rodič, který tvoří svět dítěte, motivuje jej a vede. Od třetí třídy se třídní učitel ve vysvědčení obrací přímo na žáka. Ve věku kolem 9. roku prochází dítě takzvaným Rubikonem. Jedná se o důležité období v osobnostním vývoji dítěte. Dítě se vymaňuje z ochranné rodičovské náruče, začíná formovat vlastní JÁ. Postupně se vymezuje a začíná přebírat za sebe odpovědnost.
Báseň
Osobní báseň má svůj pedagogický význam. Učitel usiluje, aby báseň umělecky a obrazně zachytila temperament a podstatu osobnosti žáka a naznačila jeho další vývoj. Důležitá přitom není umělecká hodnota básně, ale učitelovo úsilí pochopit bytost dítěte, najít pro ně co možná nejpřiléhavější obraz, rytmus či formu. Podoba básně je přitom přizpůsobena věku dítěte a také probrané látce či vyprávěcím motivům jednotlivých ročníků.
Smyslem básně je motivovat žáka k tomu, aby v následujícím školním roce na sobě vnitřně pracoval. Děti báseň pravidelně recitují konkrétní den v týdnu. (Zpravidla v den, kdy se narodily.) Díky pravidelné recitaci dochází k vnitřnímu spojení žáka s jeho vlastním obrazem v básni. Báseň pozitivně ovlivňuje další formování jeho osobnosti. Žák se jejím přednesem představuje a přibližuje svoji osobnost školnímu kolektivu.
Pravidelná recitace má kromě dalšího i vliv na formování dovedností veřejné prezentace žáka, prezentační a rétorické dovednosti a je velmi vhodnou průpravou pro pozdější epochy divadelní tvorby, kdy v osmém a zpravidla i devátém ročníku žáci studují a veřejně poté hrají divadelní hry.
Slovní hodnocení ve školách
Waldorfské školy přišly jako jedny z prvních se systémem slovního hodnocení, již v době svého vzniku po první světové válce, a pomohly ke společenské akceptaci a zavedení tohoto nového pojetí. Dnes je slovní hodnocení ukotveno i v legislativě a zrovnoprávněno se známkovou klasifikací. Bohužel to platí pouze pro průběh vzdělání, a nikoliv pro jeho ukončení. Známky jsou dosud z pohledu legislativy jediný přípustný způsob klasifikace při přechodu na střední školu. Proto dochází ve waldorfských školách v osmých a devátých ročnících k doplňování slovního hodnocení klasickými známkami.
