V pondělí se setkali rodiče a pedagogové v kapli na hradě Točník. Bylo 4:55 a krajina ještě spala. Do ticha zněl svatováclavský chorál. Když vstoupili naši šesťáci, oslovil je ceremoniář: „Proč přicházíte?“. „Abychom hledali cestu,“ odpověděli. Bylo 5:01, vyšlo slunce a rytířské zkoušky začaly. Šesťáci v nich měli prokázat své dovednosti v hudbě, tanci, boji a umění slova. Nebylo to vůbec snadné. Děti se na zkoušky pečlivě připravovaly několik měsíců. Trénovaly šerm, středověký tanec, vytvořily si vlastní erb a složily báseň. Zkoušky nakonec složily všechny a slavnostně pak před králem a královnou složily rytířský slib a zavázaly se respektovat rytířské ideály na své budoucí cestě životem.
Proč je Rytířská slavnost právě v 6. třídě?
Dvanáctý rok přináší určitý zlom mezi dětstvím a dospíváním. Děti rostou a vyvíjejí se mnohem rychleji, a to nejen fyzicky. V jejich duševním světě se také odehrávají velké změny. Děti se snaží zorientovat sami v sobě. Vymezují se vůči svému okolí. Vytvářejí si vlastní názory. Významně je přitom ovlivňují osobní sympatie nebo antipatie.
Rytířská slavnost umožňuje dětem prožít ušlechtilé lidské hodnoty, jak je čestnost, pravdomluvnost, nebo věrnost a pomáhá tak dětem s hledáním správného směru.
Jak se děti učily rytířským ctnostem
Děti se učí rytířským ctnostem prakticky po celý školní rok, kdy probíhají přípravy na Rytířskou slavnost. Když si vyráběly meč, zlepšovaly svou zručnost a vytrvalost. Když se cvičily v šermu, učily se čestnosti a obratnosti. Krásu si děti zažily při tanci a hudbě. Moudrost projevily při tvorbě erbu a skládání básně.
Rytířskou slavnost prožívají spolu s dětmi také jejich rodiče a pedagogové. Pro všechny je to příležitost si uvědomit, čím děti právě procházejí a že už vyrazily na cestu k dospělosti.
