Dny se krátí, venku ubývá světla a život se s přicházejícím chladem a tmou přesouvá dovnitř. Také v našich duších se světlo může rozzářit. První jiskřičku jsme zažehli společně při Martinské slavnosti.
Šli jsme temným lesem. Nesli jsme si každý svůj lampion a zpívali „Moje malé světélko chci, abys svítilo“. Děti ve třídě slyšely vyprávět legendu o římském vojáku Martinovi z Tours, který se slitoval nad žebrákem a rozdělil se s ním o svůj plášť.
Doufaly, že jej uvidí. A skutečně, uprostřed lesa se objevil Martin na bílém koni. V jeho stopách děti našly sladké rohlíčky a po vzoru Martina se se všemi podělily.
