Na konci prvního červnového týdne naši deváťáci uvedli divadelní hru Drak v divadle Járy Cimrmana. Završili tak týdne a měsíce nacvičování pod vedením své třídní učitelky Dagmar Čížkové a pedagožky Věry Janebové.

O čem to celé bylo?

Nenechte se mýlit názvem. Tato divadelní hra rozhodně není pohádkou. Alegorická hra ruského autora Jevgenije Lvoviče Švarce je namířena proti fašismu a stalinismu. Město sužuje Drak. Již několik století bere obyvatelům města vše, i mladé dívky. Kdysi dávno obyvatelé města s drakem bojovali, ale přemohl je. Nakonec se vzdali a přijali myšlenku, že je lepší mít vlastního draka, než kdyby přišel jiný, třeba mnohem horší, a Drakovi se podvolili.
Dále hra pokračuje trochu pohádkově. Do města přichází hrdina, který Draka zabije a osvobodí spanilou Elsu. Svatební zvony se však nekonají. Spolu se svobodou přichází totiž odpovědnost. Obyvatelé města se jí zaleknou a než by se jí chopili, raději přenechávají moc jiným tyranům, tentokrát v lidské podobě.

Jak se divadlo dětem povedlo?

„Počkat si na divadlo osmáků do konce devítky se rozhodně vyplatilo.“, říká Lukáš Rumlena, jeden z našich tatínků. „Bylo poznat, že děti, spíše již mladí lidé, dobře rozumí významovým nuancím vážného tématu. Příběh totalitního městečka, které je spokojené se ztrátou svých svobod, působil dnes aktuálněji, než by tomu bylo před vypuknutím pandemie. Zjevně šlo o dramaturgickou jasnozřivost. Vše se hrálo s velkým soustředěním a zároveň lehkostí. Výtvarná stránka byla pastva pro oči. Těžko si lze představit vhodnější poselství pro začátek vstupu do dospělosti než to, které nabízí Drak. Za ideály stojí za to bojovat, i když o to společnost nestojí.“

Co jsme si společně z představení odnesli?

Draci jsou a budou. Každý z nás nějakého již potkal. Někdy jsou blíž než si sami myslíme nebo umíme představit. Měli bychom být bedliví a neustále si klást otázku – Odkud nás drak sleduje tentokrát a v jaké podobě asi vstupují dračí choutky do našich duší v současné době? Zabít draka vyžaduje nadměrné úsilí, nicméně zbavit společnost vnitřních pout a zabít draka v každém z nás, je úkol mnohem složitější. Ten boj za to jistě stojí.

Všem, kteří neměli možnost navštívit představení nebo si je rádi připomenou, nabízíme ochutnávku ve fotografiích.